Platforma pro školní knihovníky ukázala, jak dětem zpřístupnit knihy

V pořadí třetí ze série čtyř odborných setkání určených nejen školním knihovníkům se uskutečnilo 29. května a přineslo opět řadu cenných podnětů, praktických tipů z praxe. Platforma pro školní knihovníky se stala místem sdílení zkušeností, otázek a nápadů, jak přivést děti ke knihám a jak z knihovny udělat živou součást školy.

Hlavním tématem letošního setkání bylo zatraktivnění školních knihoven a jejich efektivní propojení s každodenním děním ve škole. Výraznou osobností programu byla Petra Schwarzová Žallmannová – blogerka (Opičí matka), knižní recenzentka časopisu Tvar. Součástí jejího vystoupení bylo představení širokého spektra knižních novinek, které by mohly obohatit školní knihovní fondy. Právě díky své recenzentské činnosti má přehled o aktuálně kvalitní a dětem blízké literatuře.

Lektorka zároveň připomněla osvědčené zásady, které na metodických setkáních opakovaně zaznívají – například to, že knihy by měly být vystaveny nejlépe obálkou směrem ven, protože právě vizuální podoba knihy je tím prvním, co dítě zaujme. Děti by měly mít možnost knihy nejen vídat, ale i spontánně brát do ruky a listovat v nich i mimo knihovnu – třeba ve třídách nebo na chodbách. „Pokud děti obklopíme knihami, stanou se přirozenou součástí jejich světa,“ zaznělo z její prezentace.

Mezi další praktické tipy patřila pravidelná obměna fondu a odvaha vyřazovat staré, poškozené či dlouhodobě nevyužívané knihy – ty mohou najít nové uplatnění například ve výtvarných aktivitách. Inspirativní byl i návrh, jak aktivně zapojit rodiče. Pokud škola ukazuje, že knihy a čtení jsou její přirozenou součástí, rodiče mají větší motivaci školu podpořit, třeba i zakoupením nových titulů.

O své zkušenosti se podělila také Mgr. Liana Svobodová ze ZŠ Slezská Ostrava, Bohumínská 72, která představila fungování školní knihovny i konkrétní čtenářské projekty. Upozornila rovněž na možnosti financování nových knih a ukázala, že i menší knihovna může být silným motorem čtenářské gramotnosti ve škole.

Důležitý kontext a aktuální informace z oblasti metodické podpory školních knihoven nabídla Lenka Klemšová, metodička pro školní knihovníky, která přítomným poskytla praktické podněty a vhled do současné situace v oblasti rozvoje čtenářství.

Setkání bylo nabité inspirací, konkrétními příklady a otevřeným sdílením. Potvrdilo, že školní knihovna už dávno není jen místem pro půjčování knih – může se stát skutečným srdcem školy, kde se rodí vztah ke čtení, zvědavost a chuť objevovat svět.

Robotika hrou: Jak učitelé objevovali svět technologií pro nejmenší

V prostorách Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě se 29. května uskutečnila vzdělávací akce, která ukázala, že s programováním se dá začít dřív, než byste čekali – klidně už v mateřské škole.

Workshop s názvem Práce s robotickými pomůckami v podmínkách MŠ a 1. stupně ZŠ přivítal pedagogy, kteří chtěli zjistit, jak robotické pomůcky jako Bee-bot a Ozobot mohou obohatit výuku dětí a mladších žáků. I ti, kteří dosud neměli s technologiemi žádné zkušenosti, si odnesli nejen nové poznatky, ale i praktickou jistotu, jak s dětmi pracovat v duchu moderního, hravého a interaktivního vzdělávání.

Robotické včelky a barevní robůtci se stali nástroji, díky nimž se děti učí základům logiky, programování, prostorové orientace nebo týmové spolupráce – a to vše formou hry. Nešlo ale jen o technologii samotnou. Workshop zdůraznil důležitost rozvoje jemné motoriky, samostatného řešení problémů a digitální gramotnosti v raném věku.

Lektorský tým Moravskoslezské vědecké knihovny připravil účastníkům zábavné i praktické aktivity, které si mohli sami vyzkoušet. Atmosféra byla nabitá nadšením, sdílením zkušeností i zvědavostí – jaké to asi bude, až děti roboty poprvé uvidí v akci ve své třídě.

Díky této akci si řada pedagogů odnáší domů nejen nové nápady, ale především odvahu otevřít svým žákům dveře do světa technologií.

Pedagogové objevovali kouzlo Jolly Phonics

Ve čtvrtek 22. května se v odpoledních hodinách uskutečnila vzdělávací akce zaměřená na efektivní metodu výuky angličtiny Jolly Phonics. Tato mezinárodně uznávaná a ověřená metoda, která dětem zábavnou formou pomáhá osvojit si základy čtení v anglickém jazyce, přilákala pedagogy z mateřských škol i z 1. stupně základních škol.

Programem účastníky provedla lektorka Mgr. Kateřina Švejdová, M.A., která nejprve představila metodu v praxi. Názornou ukázkou výuky s dětmi z první třídy umožnila pedagogům nahlédnout do reálné práce s metodou. Díky této praktické demonstraci bylo možné lépe pochopit dynamiku lekce i konkrétní reakce dětí, které se do aktivit zapojovaly s nadšením.

Po ukázce následovala podrobná analýza jednotlivých výukových prvků, během níž lektorka vysvětlila principy metody, její původ a strukturu. Účastníci se seznámili s výukovými materiály, kartami, pomůckami a gesty, které Jolly Phonics využívá k tomu, aby spojení mezi zvukem, pohybem a písmenem bylo pro děti co nejsnazší a nejpřirozenější.

Zvláštní pozornost byla věnována nácviku všech 42 zvuků anglické abecedy, včetně podpůrných gest, která dětem usnadňují zapamatování a rozpoznání jednotlivých hlásek. Tato část programu byla nejen poučná, ale také interaktivní – účastníci si mohli vše vyzkoušet na vlastní kůži, což přispělo k lepšímu pochopení metodiky.

Na závěr vzdělávacího setkání proběhla diskuze, během níž měli pedagogové prostor klást dotazy, sdílet své zkušenosti a navzájem se inspirovat. Tato výměna názorů potvrdila, že o moderní a hravé přístupy k výuce cizích jazyků je mezi učiteli velký zájem a že metoda Jolly Phonics má potenciál obohatit jazykové vzdělávání už v nejranějším věku.

Děkujeme všem účastníkům za jejich aktivní přístup a chuť objevovat nové způsoby, jak dětem zpřístupnit svět cizích jazyků zábavnou a přirozenou cestou.

Rozvíjejte svou profesní roli – přihlaste se na setkání asistentů pedagoga

Zveme vás na Metodické setkání asistentů pedagoga, které se uskuteční 19. června v prostorách Magistrátu města Ostravy. Setkání bude zaměřeno na vymezení a posílení profesní role asistenta pedagoga v rámci školního týmu. Ústředním tématem bude efektivní spolupráce s členy ŠPP a dalšími pedagogickými pracovníky při podpoře žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP).

Setkání povede Mgr. Hana Drábková Sobková, Ph.D., která účastníky provede celým programem v rámci supervizního rámce. Ten umožní bezpečně reflektovat pracovní zkušenosti, sdílet dilemata a hledat cestu k profesionálnímu růstu.

Součástí programu bude:

• diskuze o koordinaci podpůrných opatření v praxi školy,
• sdílení příkladů dobré praxe,
• hledání způsobů, jak zlepšit vzájemnou komunikaci a spolupráci,
• individuální i skupinová reflexe aktuálních výzev v práci asistenta pedagoga.

Cílem setkání je nabídnout prostor pro profesní podporu, psychohygienu pracovníků a posílení spolupráce v rámci celého školního prostředí.

Kapacita je omezená – přihlaste se co nejdříve!

Odborný panel IPs DATA: Podpora nadání v regionálním školství otevřel diskuzi o systematickém rozvoji talentu v ČR

Nadání představuje potenciál pro inovace, kreativitu i nové perspektivy ve vzdělávání, vědě, kultuře i technologiích. A právě na téma systematické podpory nadaných dětí a žáků se zaměřil 6. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 30. dubna 2025 na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), ve spolupráci s Platformou podpory nadání MŠMT a Národním pedagogickým institutem (NPI ČR).

Cílem panelu bylo propojit odborníky z různých oblastí a vytvořit prostor pro výměnu zkušeností, sdílení příkladů dobré praxe i hledání systémových řešení. Diskuse se zúčastnili zástupci ministerstva, škol, školských zařízení, krajských úřadů, neziskových organizací i akademického sektoru.

Tři tematické bloky

Celý panel byl rozdělen do tří hlavních tematických bloků.

První blok se věnoval pohledu na nadané děti a žáky prostřednictvím dat a koncepčních materiálů. Zazněly zde prezentace zaměřené na analytická data o nadání v rámci MŠMT, koncepční činnosti státu v oblasti podpory nadaných, ale i výstupy výzkumného projektu zaměřeného na efektivní rozvoj talentu.

Ve druhém bloku se diskutovalo o systémové podpoře nadání v České republice. Prezentace se zaměřily na výroční zprávy školní inspekce, roli středisek volného času, dotační výzvy a profesní podporu pedagogických pracovníků při práci s nadanými žáky. Představena byla také aktuální opatření ministerstva a nástroje pro podporu rozvoje talentu ve školách i mimo ně.

Třetí blok přinesl inspirativní příklady z praxe. Zástupci škol, základních uměleckých škol i středisek volného času sdíleli konkrétní způsoby práce s nadanými žáky – od diferencované výuky a podpory školních parlamentů až po realizaci soutěží, seminářů a festivalů. Význam spolupráce mezi školami, zřizovateli, rodiči a dalšími subjekty zdůraznila například Eva Tischlerová ze SVČ Radovánek v Plzni.

Panelová diskuze–Role škol, zřizovatelů i koordinátorů nadání

V závěrečné panelové diskusi vystoupili zástupci krajských úřadů, školní inspekce, poradenských zařízení i školní praxe. Diskuse potvrdila, že efektivní podpora nadaných žáků vyžaduje systematický přístup – od rané identifikace až po zajištění průběžné péče a koordinace. Zazněla také potřeba vytvořit pozice koordinátorů nadání přímo ve školách a posílit roli ředitelů v nastavování inkluzivního a podnětného prostředí pro všechny žáky.

Záznam panelu a podrobné informace o vystoupeních a diskutovaných tématech naleznete na webových stránkách EDU.CZ.

Virtuální realita jako nástroj výuky

V pondělí 19. května se na Gymnáziu, ZŠ a MŠ Hello s.r.o. v Ostravě-Porubě uskutečnila vzdělávací aktivita zaměřená na využití virtuální reality ve výuce. Pět pedagogů základních škol z ostravska mělo příležitost zúčastnit se hodiny českého jazyka v devátém ročníku a nahlédnout tak do inovativních metod práce se žáky.

Výuka byla zaměřena na procvičování slohového útvaru popis. Místo tradičních metod však žáci využívali virtuální brýle, které jim umožnily ponořit se do prostředí různých evropských měst. Ve skupinkách se tak „vydali“ například do Paříže, Barcelony či Říma. Každá skupina měla za úkol své zvolené město co nejpřesněji popsat ostatním spolužákům – jeden žák zaznamenával popis do textu, skupina následně svůj výstup prezentovala třídě a ta hádala, o jaké město se jedná.

Tato interaktivní a zábavná forma výuky vedla žáky k aktivnímu zapojení, rozvoji jazykových dovedností, schopnosti spolupráce, přesné formulace myšlenek a prezentačních schopností. Virtuální realita zde nebyla pouze atraktivní technologií, ale smysluplným nástrojem, který výuku obohacuje a motivuje žáky k učení.

Po skončení vyučovací hodiny následovalo setkání přítomných pedagogů s vyučující. V rámci diskuze v kabinetu měli hosté možnost klást dotazy k technickému zázemí, metodice i praktickému nasazení VR ve výuce. Sdíleli také své dojmy a nápady, jak by podobné technologie mohli využít na svých školách. Děkujeme ZŠ Hello za otevřenost a ochotu sdílet své zkušenosti. Věříme, že tato návštěva se stane inspirací pro další pedagogy a podpoří modernizaci výuky na ostravsku.

Speciální pedagogové čerpali inspiraci ze zahraničí i ze vzájemného sdílení

Dne 19. května 2025 se uskutečnilo Metodické setkání speciálních pedagogů MŠ, jehož hlavním tématem bylo začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného prostředí mateřských škol. Setkání vedly zkušené pedagožky předškolního vzdělávání Mgr. Alica Stnišťová a Mgr. Iva Chadzipanajotidisová.

Diskuse se zaměřila na konkrétní metody a přístupy podporující inkluzi nejen v běžných třídách, ale i ve třídách zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona. Opakovaně zaznívala nutnost úzké spolupráce s rodiči jako klíčového faktoru úspěchu při inkluzivním vzdělávání.

Cennou součástí programu bylo sdílení zkušeností ze zahraničí. Lektorky nabídly pohled na inkluzivní praxi v Polsku, Slovensku, Finsku, Estonsku a Švédsku. Účastníci tak mohli porovnat organizační modely, přístupy a podpůrné systémy fungující v evropských mateřských školách a přemýšlet, jak přenést ověřené metody do českého prostředí.

Z diskuze vyplynula také potřeba intenzivnější a lépe koordinované spolupráce mezi mateřskými školami a odbornými poradenskými zařízeními – zejména pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry. Jako jeden z konkrétních návrhů zazněla realizace kulatého stolu, jehož cílem by bylo propojení těchto institucí a sjednocení podpůrných strategií ve prospěch dětí a jejich rodin.

Velkým tématem setkání bylo rovněž financování odborných pracovníků – speciálních pedagogů, asistentů pedagoga a dalších podpůrných pozic. Zazněl zájem o aktuální informace ze strany oddělení projektů ve vzdělávání, které by školám mohlo pomoci lépe se orientovat v dotačních možnostech a projektových výzvách.

Setkání se neslo v otevřeném a inspirativním duchu. Bylo zřejmé, že pedagogické týmy mateřských škol hledají cesty, jak přístup k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami dále zlepšovat. Sdílené zkušenosti, inspirace ze zahraničí i konkrétní návrhy na systémové změny přinesly řadu podnětů pro další práci v oblasti inkluzivního vzdělávání.

Jak funguje bilingvní výuka? Pedagogové si ji vyzkoušeli na vlastní kůži

Možnost zažít bilingvní výuku v reálném prostředí nabídla pedagogům odborná akce Důležité aspekty bilingvního vzdělávání, která se uskutečnila 21. května 2025 na ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 10, p. o.

Tato vzdělávací aktivita byla určena zejména učitelům a vedení základních škol. Účastníci si mohli zvolit předměty – od angličtiny, přes science, matematiku až po tělesnou výchovu – a nahlédnout přímo do výuky, která probíhá česko-anglickou metodou. Otevřené hodiny byly připraveny pro první i druhý stupeň.

Díky dvěma náslechovým blokům získali přítomní velmi konkrétní představu o tom, jak bilingvní model funguje v praxi. Pozorovali nejen práci pedagogů, ale i jazykovou interakci a reakce žáků v různých výukových situacích.

Po skončení výuky se hosté zapojili do diskuze s vedením školy. Ředitelka Mgr. Lenka Lednická a zástupkyně pro bilingvní výuku Mgr. Taťána Bahnerová otevřeně sdílely zkušenosti z každodenní praxe i klíčové aspekty zavádění tohoto specifického vzdělávacího přístupu. Řeč přišla na nábor učitelů, jazykovou podporu i začlenění bilingvní výuky do školních osnov.

Odezva účastníků byla více než pozitivní. Učitelé ocenili možnost zažít výuku na vlastní kůži, získat nové impulzy a vyměnit si zkušenosti s kolegy z jiných škol. Akce ukázala, jak cenné je sdílení praxe a otevřená debata v rámci profesního rozvoje.